Get all 3 Lex Barker releases available on Bandcamp and save 30%.
Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality downloads of Tvoje džungle, Slepě do tmy, and Lex Barker EP.
1. |
Chakram
06:03
|
|||
Jsem tvůj bič, ženu tě svinským krokem
jsem relativní a měním tě každým rokem
postupem času nadělám ti vrásky
vezmu ti přátele, sílu a lásky
Mně neutečeš, i když najdeš pramen mládí
mně se neschováš, i když tě to svádí
přes všechny režimy, já budu stále běžet
nezastavíš mě a budeš dávno ležet
Tvoje srdce nebuší a já pořád tikám
budu tu navždy, ale pořád si zvykám
je to můj uděl, jak sisifův kámen
lej na mě vodu, mně nezhasne plamen
Ve chvílích nudy počítám hvězdnej prach
ty nestíháš, chvátáš, máš ze mě strach
nemáš mě dost na hledání smyslu života
nemáš svobodu jen povinnost a robota
Jsem neúplatnej, mě si nejde koupit
najít mě, dostat mě, nebo uloupit
šetři mě, neplejtvej, na moje slova dej
nebo se jednou probudíššedivej
Já budu vědycky zlej, k tobě neúprosnej
nejsem žádnej hej nebo počkej
Pořád se víc točí (svět dokola s náma)
Pořád se víc točí (hodiny a rána)
Po nás nic nekončí (pravidla jsou dána)
Po nás nic nekončí (čas je prostor a svět je jenom brána)
Utíkáš, utíkáš, šanci mi nedáváš
chvilku tě nehlídám, stejně mě ovládáš
zastav se na moment, vždyť nikam nechvátáš
jsi pán a všechen svůj čas v rukou máš
Celou svou existenci snažim se tě zdolat
než stihnu život prožít, budeš mě domu volat
s tebou to po dobrým ani po zlým nejde
jak tě mám ochočit ty nekonečnej šmejde
Jsi hbitej, mezi prsty snadno proklouzneš
ani se neotočíš a pořád jdeš
nechci tě vidět, čerta na zeď maluješ
tobě přece neunikne ani jedna moje lež
Ubíráš mi vteřin, minut, hodin, let
a to co jsem promrhal už nejde vrátit zpět
chtěl bych tě vlastnit, chtěl bych tě mít víc
chtěl bych mít čas na to všechno co chci říct
Chtěl bych tě polapit a stát se tvojim pánem
chtěl bych víc snů mezi nocí a ránem
jenže jsem jen tvůj věrně vycvičenej pes
ať dělám co dělám, nepřekročím tvojí mez
Říká se, že je péro mocnější než meč
hodlám ho vytasit a vydat se na zteč
bodnout tě do zad a způsobit ti křeč
zapsat se do tebe a to je moje řeč
|
||||
2. |
Slepě do tmy
04:15
|
|||
Nahoře je místa, můžes ho získat
tady není nic a ty tu chceš zůstat
někdy se to nezdá, ale svět je dobrej
beton je šedivej a oceán modrej
Jsem jeden z lidí, co rádi sní
jaká je pravda jen málokdo ví
a ty co ví, jsou už na konci dní
než se zeptáš, maj to spočítaný
Dokud jsme mladý, můžem to zkoušet
skákat po hlavě, osud pokoušet
hledat nový světy, zas je opouštět
obnovit vláhu uprostřed pouště
Každej novej den, žijem to samý
je nás tady tolik a přesto jsme sami
zavíráme okna a stavíme zdi
pak v noci koukáme slepě do tmy
Stokrát jsi první, pak skočíš dolů
už nemaj cenu žádný rady
zavři oči, jak šíp letím tmou
a ty už nemáš žádný vady
Všichni známí tu teď jsou
a ptaj co a jak se daří
jsem mimo, nežiju touhle hrou
že co zhasne pak víc září
(Slepě do tmy) musím se vydat vždycky sám
(slepě do tmy) ruku mi nikdo nepodá
Všichni chcem žít, člověk dejchá rád
každej chce svobodu, vlastní stát
tohle tě nutí každej den se ptát
jestli naše pýcha předchází pád
Jednou máš pravdu, stokrát jsi vedle
nevíme o tom, nejsme tu v sedlech
ale jsme obrazem v jeskyni na zdech
možná se jednou dovíš o lidech
který dostali dar, co nesli na zádech
ale měli pech, ztratili se v osudech
přestali věřit, došel jim dech
svoje mega hlavy neunesli na křídlech
Stokrát jsi první, pak skočíš dolů
už nemaj cenu žádný rady
zavři oči, jak šíp letím tmou
a ty už nemášžádný vady
Všichni známí tu teď jsou
a ptaj co a jak se daří
jsem mimo, nežiju touhle hrou
že co zhasne pak víc září
|
||||
3. |
Zlatej chlapec
04:12
|
|||
Řadím neutrál ve fotrovo káře
otevírám dveře do klubu a za mnou záře
vidíš přes tílko mý kozy jak se koupou v páře
jsem rána nebe, tváře jako slabikáře
Každej dobře ví, že nejlíp tančim disco
piju stakan vodky ze země jak psisko
mám zlatýřetězy a zlatý zuby
špatně se podíváš a dostaneš do huby
Hulim Habana, protože na to mám
jeden zapálim, na parket se podívám
můžu vás mít všechny, stačí si jenom ukázat
objednat drinky a konverzaci navázat
Začnu třeba tim, že máš moc pěkný oči
už se to rozjíždí, už se to točí
nejsem skaut na bobříky nemám odvahu
po tvejch křivkách chci klouzat jako po svahu
Něco mi dlužíš, dneska koupil jsem ti drinky
jsem trochu zvědavej tak ukaž mi svý pinky
nemáš strach z tý kurvy, co ukrejváš v sobě
sama se mě zeptáš: “a půjdeme pak k tobě?”
Nemusim mluvit, stačí jen vytáhnout klíče
začínáme hrát, když jsou na hřišti dva míče
fandíš pak divoce a moc celou noc
sousedi si myslej, že někdo volá o pomoc
Jsem kokainovej princ a kníže tvýho klínu
jsem král parketu a taky císař rýmu
jsem zlatej chlapec, jsem sexy a cool
a ty mi můžeš třeba vyhulit hůl
Kocour není v botách, kocour je v troubě
ruka neni v rukávě, ale v tobě
ráno mě nezajímáš, chlapi sobě
co taky můžeščekat v takovýhle době
Jsem jenom dítě, který chce novou hračku
ty chceš dům, rodinu a novou pračku
špinává děvko, dal bych ti všecko
ale hlavně za mnou nechoď s tim že čekáš děcko
Já nic nesliboval, ty si to chtěla sama
tak se teď nedělej, že jsi vznešená dáma
Tak o tom to tady dneska víceméně je
kdekdo v rytmu doby jde, o svojí slávě rýmuje
slovama plejtvá, jenom povrch mapuje
a při tom neví proč tady vlastně je
my budem držet zbraně na druhý straně
chceme hlavu, patu, a serem na ně
a serem na ně
a serem na ně
a serem na ně
|
||||
4. |
Děti měst
04:51
|
|||
Měl jsem sen o tom, co se může stát
že nebude co pít a děti si nebudou mít kde hrát
lidi zapomenou co znamená mít rád
odpuštění a soucit nebudeme znát
A svýho stínu na ulici budeme se bát
na krásu nebudem dbát,do očí si jenom lhát
svědomí nebudem zpytovat, cesty spravovat
ze života se radovat
Nikdo nic nevidí, nikdo nic nedělá
poctiví lidi jenom dostávaji do těla
všichni se bojí postavit se do čela
a kdo píchne do vosího hnízda umře jako včela
Občas se zdá, že jsme tam kde jsme byli včera
kdekdo se snaží aby veřejnost mlčela
ze strachu z trestu, před autoritou klečela
ale nejsme jenom bezduchý těla
Jsme děti hvězd, nemáme kam utéct
a proto se musíme držet pozemskejch cest
Jsme děti měst a můžeme se splést
ale bohužel nemáme dost záchranejch vest
Pomoc se nekoná, když do tebe kopou
máme černý svědomí a ruce potřísněný ropou
podle EU naše texty nesplňujou normu
nemaj správnej obsah ale ani formu
Z tohohle světa máme hlavu plnou splínu
když máš prachy, tak vypereš špínu
jako štít použiješ kolektivní vinu
a pak se skryješ před sluncem do stínu
Ale přijdou časy, kdy se nebude kam schovat
a ty co kradli budou za milost orodovat
i když víme, že odpuštět je třeba
odpustky nesmí bejt prostředek pro koupi chleba
Všichni naši hrdinové jednou zmizí v mlze
a jako básníci přicházíme o iluze
než opadne ta světová krize
jsme na ploše šikmý jako je věž v Pise
Někdy nás mate zlato, co vypadá ryze
nutí nás opustit opravdový vize
ale nikdo nechce patřit ke druhý lize
můžeš se zeptat mě, jsem expert na kolize
Každej z nás má omezenej čas
a rovnováha světa je tenká jako vlas
proto je třeba otázky si klást
na ně odpovídat a překonat každou past
Svést bitvu jako David a Goliáš
málokdo vyjde z boje jako mesiáš
jestli si myslíš, že odpověď znáš
nezůstávej vzadu, neprodleně se hlaš
|
||||
5. |
Manéž
06:00
|
|||
Vítejte v manéži, Lex Barker na scéně
zvedá se opona, zvedá se ležérně
nemusíme trávit hodinu v maskérně
nejsme klauni, takhle vypadáme záměrně
Drezúra tygrů je náš denní chleba
když švihnem bičem je to pořádná jeba
tenhle cirkus neřídí jeden principál
v našem ansámblu není člen, kterej by se bál
Když zhasnou světla a všichni jdou domu
společná večeře je flaška rumu
jako sloni si dáme do chobotu
správnej klaun má místo sklenky botu
Stavbu manéže provázej kapky potu
ale všichni jsme naladěný na stejnou notu
hudba je adrenalin jako cviky na hrazdě
když chceme něco říct, tak řekneme to důrazně
U nás se neprodáva cukrová vata
společenskou nutností není sako a kravata
skládáme slova s obratností akrobata
a stínáme hlavy seknutím kata
Za nocí v maringotkách světla jsou tlumená
noc je nekonečná, pár chvil do rána
další den na cestách, karavana víří prach
ty co neznají strach už nejsou s náma
Naše vnitřní šelmy nedržíme v kleci
mají volnej pohyb, aby vznikly nový věci
nejme tu pro srandu, my chceme plný šapitó
tvoří se jinak, když je v ochozech nabito
Slzy šaška můžou plodit dětskej smích
a přivanou svěží vzduch, jako když taje sníh
kvalitní program zaručí tvrdá drezúra
i při ní dá se bavit, nemusí bejt tortura
Jde nám o perfekci v každej disciplíně
někdy je to nahoru a dolu jak na trampolíně
život je kolotoč a my se chceme točit
přidej se k nám, na hajzly budem shora močit
Jsme všechno, jen ne cvičený opice
máme vlastní hlavy a nápadů je kopice
stačí si nasadit červený nosy
a ze všech rukávů budou se sypat glosy
Jde nám jen o to utéct z vlastního funusu
do konce života bavit se v tomhle cirkusu
bavit se v tomhle cirkusu
(bavit se v tomhle cirkusu)
Za nocí v maringotkách světla jsou tlumená
noc je nekonečná, pár chvil do rána
další den na cestách, karavana víří prach
ty co neznají strach už nejsou s náma
Za nocí v maringotkách Laura je zhulená
chlastem omámená se svlíká ráda
za nocí v maringotkách světla jsou tlumená
noc je nekonečná, pár chvil do rána
|
||||
6. |
Tvůj stín
06:41
|
|||
Večer už se chýlí a jsme skoro v cíli
sice je to jenom míli, ale nervozita sílí
zvoní nám hrana, jsme nepřátelé před branami
jsme v oslabení a nikde nikdo s posilami
Už to tak vypadá, že zůstali jsme sami
se svými problémy, se svými slabinami
s vlastním strachem, navlhlým střelným prachem
máme jenom jednu šanci v tahu šachem
Teorie chaosu nás ovlivňuje z dáli
jsme na pokraji sil a slunce do nás pálí
ve chvíli kdy se zdá, že jsme už všechno vzdali
zapomněli jsme na dobu kdy jsme se spolu smáli
Snad přijde čas pro deus ex machina
zaprší shora a smeje se všechna vina
studny už jsou prazdný, dlouho trvá doba sucha
a mě už dávno nebaví,šeptat ti do ucha
Tvůj stín, tvůj stín, tvůj stín nevidím
jsi fata morgana, tvůj stín nevidím
jsi jenom pouhej sen ačkoliv dávno bdím
tvůj stín, tvůj stín, tvůj stín nevidím
Tvůj stín nevidím, jsi přelud z dávných časů
už neznám tvojí chuť a ozvěnu tvýho hlasu
došli jsme na konec, padáme volným pádem
a možná budem muset dlouhou dobu trpět hladem
Nedá se čekat, že najdešštěstí ležet ladem
tohle zboží zrovna nemají skladem
a tak se občas ve svejch popelnicích hrabem
svoje nálady si mezi sebou drze kradem
A na dně jímky, nejsou dobrý podmínky
jsou chladný a temný, jako naše vzpomínky
jsme jak dva magnety opačnejch pólů
táhne nás to k sobě asi jako párem volů
Ale klademe si překážky, bojíme se lásky
skrýváme se před sebou a nasazujem masky
když jsme bezpečnej úkryt opouštěli v kvapu
někde v tom spěchu museli jsme ztratit mapu
Teď po těch letech pročítám náš deník znova
na poslední stránce nacházím známá slova
Težko se bránit útokům ze zálohy
když výkřik ze tmy podrazí ti nohy
v tu chvíli můžeš vzývat třeba všechny bohy
ale nepomůže nic, než okamžitej pohyb
Pod těžkou palbou cítíme se jako nahý
už jsme se přečetli, známe svoje tahy
utíkáš z boje už po prvním výstřelu
a pak se ztratíš v prachu a popelu
Co bude dál? Nový svět už na nás čeká
ten starej už je pryč, tohle je nová řeka
loďe jsou děravý, na nohách máme okovy
po ruce žádnej strom a vyhlídky jsou nulový
Nejhorší pocit, ztratit se ve vlastním lese
na cestě domu každej břemeno si nese
široko daleko, nenajdešživou duši
a než se naděješ, jsi v tom až po uši
Nevolej o pomoc, před tebou stojí zeď
ozvěna ti vrátí jednoduchou odpověď:
“Tvůj stín, tvůj stín, tvůj stín nevidím
Tvůj stín, tvůj stín, tvůj stín nevidím”
|
||||
7. |
3005
04:11
|
|||
láskaMince má dvě strany, stejně jako láskaněkdy tě oslepí je jak přes oči páskaněkdy otevře oči a ukáže ti směrjednou jsi hrdina a jednou zase sabotér Může bejt vášnivá, nebo chladná jako ledmůže bejt hořká a nebo sladká jako meda ať už je rok nula nebo 3005vždycky se okolo ní bude točit náš svět Svět lásky je jak bitevní bolejednou jsi nahoře a jednou zase doleačkoliv miluješ a máš tisíckrát rádněkdy je to málo a někdy zas tak akorát občas z toho jde člověku hlava kolemto když je tygrem a druhej den zas volema neví jestli má bejt teda pedant nebo bohémať zvolí to nebo to, stejně uslyší sbohem Mám víc než víru - plán, podle něj žijujsem sám uzavírám sázkyco mě to stálo, pořád je to máloláska smí víc, než ovlivníšPokud chceš v lásce uspět nemá cenu tlačit na pilupak zakopáváš a dopouštíš se omylůpolož se do řeky, nech se unášet proudemnekaž si život žádným unáhleným soudem Každej z nás má přece právo dělat chybynic není ztracený, v moři vždycky budou plavat rybystačí jen vědět jakou návnadu dát na háčekživot brát s humorem a nebrečet jak chudáček S trochou víry najde lásku každej z nása kdo je opatrnej, nikdy nezláme si vaza tak pevně věř a pokaždý ti bude dánopřece se nechceš budit sám každý ránoCHORUSNikdy nevíme, kam nás naše cesty zanesouDůležitý je udržet si pevně víru svou
Aby mohl člověk vždycky odejít s noblesouNenechat bejt svět jen obyčejnou kulisouA pak jednou možná najít tu jedinouse kterou sny stávají se realitoua země je jen sytě barevnou paletouv zimě klidně na sněhu kytky vykvetouŽivot už dávno nezůstává ruletou, zakletounázvy citů se ti totiž nepletounejsi asketou a nezavdáš si s koketoua jdeš tou cestou, která povede tě tmouNení jen siluetou, ale vizí úplnou, barevnou a pevnoutvoje dny nikdy nezešednoutvoje vzpomínky nikdy nevyblednoutak už přestaň sedět před bednou
|
||||
8. |
Trosečník
04:08
|
|||
trosecnÍkŽivot mě učí se slzama v očích se smátnemít vůbec nic a přesto všechno rozdatco je mi blízký bezpodmínečně milovatnechci se přiblížit a přesto se vzdalovat Občas se v sobě ztratím trochu jako trosečníkvrátit se zpátky je jak hrát párátkem kulečníksnažím se nechybovat, vést život správným směremve světě, kde se o svá místa tvrdě perem Není to snadný bojovat ze všech silto je věc, co jsem se už dávno naučilživot nemá smysl pokud nemá žádnej cílkdyž se nesplní, nechci, abych se zastavil Chci jít dál a jednou odejít s ryzím štítemvšechny zážitky musím prosít jemným sítemabych mohl vědět, že jsem tady dobře žila když bylo třeba, všemu čelem jsem se postavil Na prstech jedný ruky spočítámlidi který ví, kde mají svý místojá svoje místo nehledámjsem ztracenej, to vím najisto Než zabušim na vrata, je moje prioritaláska a pravda a ta, je hradní standartanež zabušim na vrata, je moje realitaláska a pravda a ta, je Vaška standarta Stavím se na hlavu, neztrácím odvahuchci bejt slyšet, svoje slova střílím do davubez hudby prázdnej svět musím nenávidětchci ho naplnit a utéct mu co nevidět Spřádám slovní nitě, přiznávám nepokrytěchci vás oslovit a chytit do svý sítěsnažím se, ať je návnada ta praváať není zbytečná a je rozumově zdravá Hudba je lék pro uši a duši stravaje darem shůry a taky život nakopávázvedá toho, kdo po cestěčasto zakopáváasi tak jako mě ráno zvedá káva
Hudba je inspirace, pro nás je motivacenesedět na židli a hledat trochu inovacea možná sklidit ovace jako ovocek tomu je třeba naší snahy porce
|
||||
9. |
Mě baví
03:22
|
|||
Je pravda, že si občas sám pro sebe povídám
je to divný když svý myšlenky už dávno znám
přesto nikdy nebudu se bránit otázkám
“kam míříš kámo?”, no přece tam
kde zemská tíže nezabrání představám
jako když jsem sám a okolí nevnímám
svět je ten tam a já svobodu mám
vyjádřit se k tomu co mou hlavu drží ve střehu
Stále sleduju a nebojím se postřehu
moje cesta nekončí suchou nohou na břehu
chce to jít dál proti svýmu příbehu
nezpomalit a naopak dát se do běhu
Mě baví slunce žhnoucí, beaty kulervoucí
slovo vroucí a spoustu horkejch nocí
Konečně jsem tam, kde jsem chtěl být, jsem svůj pán
narozdíl od jinejch dodržuju pětiletej plán
a když se nedaří, možná piju jako Dán
ale když se ráno vzbudim novou naději mám
nikdy se jí nevzdám a za to děkuju vám
Všem, který za mnou ve všech situacích stáli a nikdy neváhali s dobrou radou přijít z dáliválečnou sekyru jsme nikdy nevykopali a to se chválíačkoliv jsme jenom lidi malí, který to nezabalídokud nevyhrajou, tak nikdy nezpomalínám to totiž pálí, ačkoliv jsme ještě možná nedozráli I v zimě léto máme důvod bejt líný(I v zimě léto máme důvod bejt líný)a každej den když se prodlouží stíny(a každej den když se prodlouží stíny)
Vděčím všem chodníkům, který jsem vyšlapal
za to, že nechali mě pokaždý vstát a dojít dálzbavit se přízraků, kterejch jsem se vždycky bála opodál jsem jenom se sklopenou hlavou stálPřitom když to vidím dneska, tak bych se tomu smáljá totiž nemusím bejt na každej pád pan vedoucínechci myslet na to, co není žádoucí
zodpovědnost má ten, kdo zahrává si s mocía z lidí stávaj se pak lacinný otrociCHORUSKdy se nemusíš zabejvat tim, co se tady dějena stole drink a nálada ti přeje ty jsi otevřenej a u srdce tě to hřeje vedle party kámošů, co pomůžou ti z beznaděje Protože ví, že naděje umíra poslední dny jsou nevšední a pak se někdy probouzíš až k polednia to bolí...
|
||||
10. |
||||
Slovo s hudbou mělo nechráněnej sex
narodil se potomek a jmenuje se Lex
ten chce vypít svůj život na ex
a na prázdný místa vaší hlavy dosadit text
Lex není greenhorn, má ocelovou pěst
a teď se vydal ze svejch cest z prérií do vašich měst
aby vám přinesl zvěst
“that he’s got the best from the east to the west”
Lex se sice na plátně tváří jako klaďák
ale netoč se k němu zády, jinak natrhne ti kaďák
Lex je možná čestňák, nedá si cudnou pannu
ale když táta neni doma, obtáhne ti mámu
Lex má bicí, basu, kytaru a rap
a když mu stojí péro, nemá v hlavě žádnou krev
pikador stajl, Budvar, motor, ráj
když nejsme v Budějcích, lidi divně koukaj
Lex neni sráč, má hodně silný štíty (za nima se skrejvaj opravdový city)
Lex je možná tak trochu emo (ale je to plná verze i když posloucháš demo)
My nemáme komplex, my nemáme strach
náš osud teď leží jenom na miskách vah
my máme holou prdel a my máme hlad
a dokud se nenajíme nepůjdeme spát
My jsme tým a nekopem za žádnou stranu
náš názor má však vybroušenou hranu
třeba že když žiješ z dávky nepostavíš ani týpý
ale je hnus tančit hardbass ve stínu lípy
jsme tady i když všichni tochu hippe
pozor, to neznamená, že nosíme slipy
celej svůj život hledáme bod zlomu
ale často jsme tak zlitý, že netrefíme domu
|
Streaming and Download help
If you like Lex Barker, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp